Jak se každému malichernému dítěti ukolébá – „Zazvonil zvonec a pohádky je konec.“
Rok 2008 končí, blíží se nadcházející a já bych všem popřál mnoho dobrého do další etapy života. Moc to nepřežeňte s alkoholem, drogami, ženami, a pořádně si užijte těch posledních několik hodin…
Už je to dlouho, co jsem se s kamarádkou porozprávěl nad kladnými a zápornými hodnotami našich snů. Oba jsme měli ryze společnou představu, jak by mělo v budoucnu vypadat naše každé „nové ráno“.
Slečna – výtvarná umělkyně – si sebe sama představovala v příjemném ateliéru, s velikým bílým plátnem, barvami všeho druhu, tlumenou hudbou, sklenkou vína a cigaretkou.
Já – literární umělec – si sebe sama představuji v prázdném bytě, s mahagonovým stolem, na něm psací stroj, hudbou gramofonové desky Edith Piaf, lahví absinthu a dostatkem doutníků.
A jakožto každý hrdina ať už eposu, bajky, či jiné prózy se ve svém díle od první kapitoly vyvíjí, zkusil jsem si načrtnout vlastní linii, hlavní postavy jménem Filip Mahler.
Z vědeckého hlediska jsem se pokusil sestavit údaje dle postupného věkového harmonogramu. Hlavní konstanty jsou jednoduché a to – věk, triumfální (momentální) pravdivé heslo, oblíbené prostředky a opravdu hrubý popis daného životního období. Inspirací peripetiemi mi byli oblíbení a známí spisovatelé (Bukowski, Hemingway, Hrabě, Kafka, Kundera, Miller, Rimbaud, Verlaine...).
Subjekt: Filip Mahler
Období:Zrození „Genesis“
Věk: ? – 19
Pravda:Omnes amores vulnerant, ultima necat – Každá láska zraňuje, poslední zabíjí
Prostředky: Pero, papír (holé zdi)
Popis: Ostýchavý, stále čmárá verše po zdech, při nejlepším na ušmudlaných kouscích papíru, věčně zamilovaný s návykovými sebevražednými sklony!
Období:Zatracení„Perditionis“
Věk: 19 – 25
Pravda:Meum est propositum in taverna mor – Mým záměrem je zemřít v hospodě
Procitnul jsem do světa osvobozeného morálně čistého myšlenkami svévolného zde já hodlám navěky žít! Každý den se opíjet bez příčin, bez důvodů Jen z čisté radosti Každý den poslouchat a užívat si - hraje jen jazz žádný punk, rock, jiný děs To je hudba hodna nás zatracených básníků! Budu kašlat na realitu splynu se sny dle svého Budu svobodný a budu si moci prozpěvovat: